Srpen 2009

Tommorow belong to us!

31. srpna 2009 v 10:59 | D |  Vtipy atd.
A je to tu, zítra začíná škola.Naprosto se mi tam nechce při představě všech těch sraček který zase budu muset napsat na taháky nebo nedej bože i naučit se.S většinou lidí ze školy sem se přes prázdniny taky viděl, takže ani tenhle důvod mně tam moc netáhne (možná až na ty nový prvačky :D, ale od toho si moc neslibuju).Tak sem si řekl že to trochu odlehčím nějakýma fórkama.


Pan Roubíček jde po ulici a potká pana Khona, který si pořád opakuje: "To se mi vůbec nelíbí, všechno je obráceně, to se mi vůbec nelíbí, všechno je obráceně..."
A tak se pan Roubíček zeptá: "Prosím jich, pane Khon, co se jim nelíbí, co je obráceně?"
No a pan Khon mu odpovídá: "Dneska je celý svět vzhůru nohama, všechno je obráceně, Židé válčí a Němci obchodují!"


Dva šestnáctiletí se baví po silvestrovské noci: "Dědeček měl pravdu, když mi říkal, že do toho erotického klubu nemám chodit, že tam jsou věci, které bych neměl vidět."
"Prosím tě, a co jsi tam viděl?"
"Dědečka."


Přijde muž domů a ptá se ženy: "Máme něco k večeři?"
"Ne, nic."
"Tak si něco udělám," řekl a vyskočil z okna.


Pacient se po těžké havárii probírá v nemocnici a ptá se sestřičky: "Kde to jsem?"
"Ze dvou třetin v nemocnici, jednu vaši třetinu ještě seškrabávají z toho protijedoucího auta!"

Za války: "Žide, když uhodneš, které oko mám skleněné, tak tě nezabiju," řve SSmann."
"Je to to levé," odpověděl Žid."
"Jak jsi to poznal?"
"Dívá se tak lidsky."

Novinářka šla po předměstí a všimla si jednoho malého staříka, jak se na houpacím křesle vyvaluje ve slunečních paprscích. Dostala nápad a jde k němu:
"Dobrý den, pane. Nemohla jsem si nevšimnout, jak vypadáte spokojeně. Mohl byste mi pro naše noviny prozradit recept na spokojený dlouhý život?"
"Kouřím denně tři dvacky cigaret, za týden vypiju bedny whisky, jím tučná jídla a zásadně necvičím."
"To zní opravdu zajímavě. A kolik vám je?"
"Jedenatřicet."


Lovci a sběrači

20. srpna 2009 v 11:48 | D |  Moje názory atd.
O jednom víkendu jsme s kamošama (Rom a Orál) jeli na výlet do Šternberka a následně na filmovou noc na hradu Sovinci (tam sem viděl právě Vozku Smrti o kterým sem psal v minulým článku).Jeli jsme vlakem a jak to tak bývá tak při popíjení piv začala diskuze.Castou tam to byla politika a společnsot, cestou zpátky ženy :D.Krom obvyklýho stěžování si na maloměšťáky,konzum a sporu o Napoleonovi tam Rom řekl, že někde četl, že lidstvo se dělí na dva základní typy a to sice na lovce a sběrače (my všichni jsme ovšem sběrači, Orál sice strašně touží být lovec,ale není :D).Což je dost zajímavá myšlenka.Já třeba jsem typický sběrač.Relativně bezkonfliktní,nesoutěživý a zahálčivý zoufalec.Sport jsem nikdy moc neprožíval jednak proto, že mi moc nejde, ale hlavně kvůli hrozné soutěživosti, kdy pořád někdo musí být lepší než ostatní.Mně to nikdy moc nebralo, já jsem rád když si můžu říct že jsem aspoň stejně dobrej jako ostatní a celkem mi to stačí.On taky říkal,že to tak funguje i mezi národama, to už ale podle mně pokulhává.Protože by člověk musel připustit, že všichni nebo aspoň velká většina lidí v daným národě jsou lovci/sběrači.Takže němci jsou lovci a švýcaři sběrači?To by bylo hloupý zjednodušování.Podle mně se prostě jedná o dva základní archetypy lidskýho myšlení.Možná je jich víc a bude něco mezi tím (třeba archetyp rybář, čekající na svou kořist, nebo zemědělec, cílevědomý snažílek :D), určitě to tak ale funguje, pokud se podíváte na svoje okolí, někteří jedinci jsou průrazní,touží po úspšchu a jdou si za svým.Jiní zase jenom tak čekají co jim život přinese.
Pak mně ještě napadlo, že tomu celkem odpovídá rozdělení sportovec x umělec x intoš.Ale na druhou stranu asi není úplně dobrý rozdělovat všechny lidi do nějaké skupiny tak jako to já mně podobní s oblibou dělají :D.Je to jako s temperamentama.Je hrozně málo čitých melancholiků,choleriků atd. Vždycky je to nějak namíchaný.Navíc si říkám, že je to už zastaralý tohle dělení.Tento rok jsme ve škole dělali něco podobnýho, až na to, že vám mohlo vyjít 16 nebo 32 možností, já te´d už přesně nevím.Test se skládal ze 4 částí a z každý vám vyšlo jedno písmeno, to dohromady dalo klíč a vyšlo vám, jaká jste osobnost (mně vyšel novinář :D, podle blogu to tak vypadá :D).To mně přišlo daleko přínosnější než ty testy,ve kterých vám jednou vyjde že jste cholerik a podruhý že flegmatik.No a to je asi konec toho nesouvislýho textu o osobnosti....

Nekromantix

3. srpna 2009 v 10:23 | D |  Ostatní kapely
Tak jsem se rozhodl sepsat něco jako takovou historii téhle kapely.Sral jsem se s překladem z oficiálních stránek a myspace, až sem skoro na konci našel českou historii :D.No,ale ta se mně moc nelíbila,tak semka hodím tu mou.

Nekromantix


Jedna z nejznámnějších a nejvýznamnějších světových psychobilly kapel z dánského Copenhagenu je tu s námi už 20 let.Za tu dobu se stala proslulou nejen mezi fanouškama psychobilly a rockabilly, ale i mezi širší veřejností.Tak jsem se pokusil o velice stručný článek věnovaný téhle bandě.


Příběh skupiny Nekromantix začíná v roce 1989.Kapela byla založena Kimem Nekromanem (od počátku útřední postavou projektu) , který právě opustil dánské námořnictvo po osmi letech ztracených v ponorce.Původně chtěl hrát rockabilly, později se ale nadchl pro psychobilly.Po dvou lokálních koncertech v Dánsku vystoupili Nekromantix na velkém fesťáku v Hamburgu (pouze půl toku po první zkoušce).Poté vychází první album Hellbound.V této době v psychobilly dominovaly britské kapely, a proto fanoušci uvítali Nekromantix s jejich novým,osobitým stylem.V jejich hudbě se mísí punkové prvky a texty inspirovanými horrory.To co vás však okamžitě na Nekromantix zaujme, je krom divokých živých vystoupení hlavně basa ve tvaru rakve, kterou Kim sám vyrobil (vyrobil taky basu pro Horrorpops, ve kterých hraje na kytaru a jeho žena Patricia Day na zmíňenou basu).



V roce 1991 vychází album Curse of the Coffin.Silně ovlivnilo nové psycho kapely a jejich klip dokonce chvíli jel i na MTV.Následovalo album Brought Back To Life a Nekromantix se stali jedninou psychobilly kapelou nominoavnou na Grammy.Následovalo turné po Japonsku.Roku 1996 natočili čtvrté album Demons are girl's best friends a opět následovalo ustavičné koncertování.



Pátým albem je živák Undead Live, obsahující nejoblíbenější koncertní vály kapely.Album bylo velmi očekávané a potvrdilo se na něm, že Nekromantix dokážou skvěle přenést atmosféru ze svých desek i na koncertní pódia.Rok 2002 a deska s názvem Return Of The Loving Dead.Jako první byla natočena a vydána v USA, a to se stejnou filozofií jako ostatní.Do USA dostal Nekromantix Tim Armstrog (Rancid), protože byl jejich dlouholetý fanda a tak jim nabídl vydání další desky u jeho labelu Hellcat.Nekromantix se vždycky drželi u menších a nezávislých labelů a přesto jsou světově proslulí a projeli opravdu velkou část zeměkoule (tady vydíme, že ty kecy všch kapel který přešly k major labelům jsou opravdu jenom kecy :-)).Roku 2004 následuje album Dead Girls Don't Cry, taktéž nahrané a vydané v USA.



Album Life Is A Grave And I Dig It ukazuje, že Nekromantix nikdy nevydávají dvě stejné desky a udržují si prvek překvapení.Zatím poslední studiovka vyšla roku 2007.Po dvou letech postihla kapelu smutná událost, tragicky zemřel bubeník Andy Martinez (tady mně tak napadá, že ta nekrosranda vždycky něco stojí....).Zbytek kapely (basista Kim Nekroman a kytarista Thör Deströy) sice truchlí, ale nehodlá skončit a tak přibírají bubenici Lux.Momentálně jsou na turné, v ČR zatím neplánují hrát, ale doufejmě že se jich brzy dočkáme, protože to určitě bude stát za to.


Omlouvám se za mnoho nezmíňených změn v sestavě,ale bylo jich moc a já se do toho nechtěl zbytečně zaplítat.Důležité je to, že zakládajícím členem byl Nekroman a kolem něho se to celé točilo.Taky nejsem žádnej psychobilly fajnšmejkr, tak omluvte případné nedostatky/chyby.

Diskografie:

2007 Life Is A Grave & I Dig It!
2004 Dead Girls Don't Cry
2002 Return Of The Loving Dead
2000 Undead and Live (live)
1996 Demons Are a Girls Best Friends
1994 Brought Back To Life
1991 Curse Of The Coffin
1989 Hellbound

Odkazy:


youtube:
Horny In A Hearse (video)
Gargoyles Over Copenhagen (live)