Září 2010

Beat či nebeat?

18. září 2010 v 14:56 | D |  Moje názory atd.
Je toho hodně co mám na srdci. Před nedávnem jsem nastoupil do třetího ročníku gymnázia. Super. Ale já jsem takový věčně všechnořešící a přemítající kripl, takže mám zase problém. Už jsem za půlkou svýho působení tam (na gymplu). Mám to rád, v podstatě nic nemusíte, jenom tam dojdete, přečkáte pár hodin čtením,čuměním z okna, kreslením si, pomlouváním lidí co zrovna chybí nebo pokud je to jeden z těch pár předmětů co vás fakt zajímají dáváte pozor a učíte se. Jenže poslední dobou už se mi stává že když chci něco říct k tématu tak mě už ani ti profesoři neposlouchají :D. Prostě jako by mě neslyšeli,neviděli,nic.
Jenže je jasný že takhle to nejde donekonečna. A já nemám absolutně žádnou představu o svý budoucnosti. Nic moc mi nejde a to co aspoň trochu jo, rozhodně ne tak dobře abych se tím mohl živit. Je to v prdeli. Navíc jsem hrozně línej člověk. Určitě bych měl začít něco dělat. Ale nejdřícv musím zjistit co.

Taky jsem přemýšlel, jestli je lepší v životě plnit očekávání ostatních lidí, kteří po vás chcou abyste vystudovali,našli si nějaký hezký zaměstnání, našli si ženu, měli dvě děti, byt na sídlišti a každý rok jezdili na dovolenou do Chorvatska. Nebo se na to všechno yvsrat a jít si v lastní cestou, která je daleko nebezpečnější a zrádnější. Protože nemáte určitý jistoty.
Momentálně čtu Bukowskiho a Kerouaca a tak o tom dost přemýšlím. Ti lidi srali na to co dělají ostatní, nesrovnávali se, prostě žili svůj život. Zase je ale fakt, že dkyby tohle udělal každej, tak se celá společnost totálně zesere, jelikož 99% lidí prostě musí pravidelně makat jednak aby uživili sebe a pak popřípadě i lidi kolem sebe. Ačkoliv to asi není tak jednoznačný, spousta lidí si žije svůj život podle sebe, nebo jim to tak asi spíš příjde a jsou šťastní. Problém je jen v tom, že já vlastně moc nemám o svým životě představu. Mám o sebe celkem strach, protože se znám a vím jakej jsem lempl. Fajn by bylo být jako můj praděda, kterej před válkou projel Evropu na kole a skončil až někde v Tunisu. Jo to byl fakt frajer, jeho deník je fakt skvělý čtení. Někdo by o tom měl natočit film, nebo aspoň napsat knížku. Jenže můj praděda byl sokol, velkej sportovec a měl to v hlavě určitě srovnaný. Ne jako já, kterej každou druhou větu začíná souslovím "Já nevím," :D.

Dark side

16. září 2010 v 9:50 | D |  Blog
S hrůzou jsem zjistil, že jsem už skoro dva měsíce nenapsal absolutně nic na blog. Bylo léto, pravda, tak jsem an to neměl moc času (teda ne že bych teď toho času měl nějak víc). Momentálně jsem nemocný, takže mě to dohnalo něco udělat.

Zase jsem propadl hvězdným válkám. Teda zase není dobrý slovo. Já jim propadl už když mi bylo 7 a od té doby je to moje nejoblíbenější pohádka/sci-fi. Přemýšlel jsem proč ? Je to prosté. Děj toho filmu není nic moc závratnýho. Jeden mladej typan se prostě vykašle bna všechny pravidla, nechá se zlákat mocí a silou aby pak na sklonku života pochopil, že o tom to zdaleka všechno není. Je to hodně zjednodušený, ale v praxi to tak je. Ale co mě fascinovalo byl ten svět ve kterým se Star Wars odehrávají. Je to na jednu stranu technicky neuvěřitelně vyspělá civilizace, rozprostírající se po celé galaxii. Všechny možné i nemožné rasy a stvoření. A všechno je to jak skutečný svět až an to že to skutečné není. Pašeráci a gangsteři, zkorumpovaní politici, námezdní lovci a tak dále. To je úžasný, navíc v tom provedení ve kterým to je. A druhá strana oproti té technické je ta mytologická. Jediové a Sithové jsou víceménně takoví kouzelníci. Klidně by mohli působit v nějakým fantasy. Až na to, že jejich meče jsou laserové. To je další věc co je podle mě úžasná. Mě by v životě nic jako světelný meč nenapadlo. A síla a tyhle věci. Prostě to miluju. Soundtrack je taky výbornej, nevím co bych těm filmům vytkl. I když teda ta nová trologie není noic moc, ty starý filmy jsou skvělý.



Tohle je ta hlavní znělka.



Tohle je nejlepší vál.



A tohle je rap.