Březen 2011

Svět se zbláznil

18. března 2011 v 8:55 | D
Nedívám se na televizi. Ale občas tak prolítnu zprávy na netu nebo v novinách. A poslední asi tři dny s emi zdá jako by všechno šlo totálně doprdele. Libye se chytá vhlásit válku zbytku světa, pokud se teda libyjci do té doby nevyvraždí navzájem, v Japonsku se po kouskách rozpadá jaderná elektrárna a nikdo neví co všechno se může stát, policjti našli po skoro půlroce tělo Aničky, vláda zas neví kde by vzyly peníze na všechny ty věci co posrala a tak zvyšuje DPH, aby zase bylo co rozkrádat při pochybných státních zakázkách. Vypadalo to, že bude hezky, ale už zas chčije a prej možná prej i sněžit bude. Ale to už by bylo jak z nějaký tragikomedie. No jedno je jistý, nuda na světě nehrozí. Když k tomu připočteme takový ty permanentní problémy o kterých už nikdo nemluví, jelikož je to nuda ( jako jsou změny klimatu nebo finanční krize) nebo problémy o kterých nevíme ( existence podmořské rasy odhodlané vyhubit lidstvo?) tak je o zábavu postaráno. A tak je lepší si říct v duchu staré židovské anekdoty: "Ještě že to nejsem já!". Ale i na mě dojde. I na vás. Vzpomínáte na spirálu? Vzpomeňte si.

People come together, people fall apart

15. března 2011 v 23:22 | D |  Moje názory atd.
Lidi v životě přicházejí a odcházejí. Jak měníte školy/zaměstnání. Jak se stěhujete /což se mě až tak netýká/. Nebo prostě jen tak. Jak čas plyne, z vašich bývalých nejelšpích kamarádů se stávají známí. A lidí je víc a víc a vy pak zjistíte, že ani nevíte kdo je váš opravdovej kámoš a kdo je jen člověk kterýho potkáte někde v hospodě/klubu/akci a pozdravíte se. Najednou máte stovky přátel na facobooku ale jsou to jen "přátelé", kontakty. Ale zas je to lepší než být úplně sám, že? :D A tak nemám žádnou svoji "partičku" jen se pokaždý přiseru k někomu jinýmu. A tak jsem aspoň enzávislej, ovlivněnej různýma lidma a neuzavírám se do nějaký škatulky ohraničený hranicema mýho sídliště. A snad je to tak fajn. A otg je tak všechno co jsem měl tento večer na srdci. Dočet sem Žert od Kundery, te´d čtu dalšho Kerouaca a poslouchám tyhle komouše: